◊ zkřížit / křížit někomu cestu
1.
zmařit, mařit něčí úsilí, postup ap.:
Stát nemá křížit cestu soukromníkům.
Jeho cestu ke slávě zkřížil incident při pouliční rvačce, do které se připletl.
2.
vstoupit, vstupovat někomu do života a významně ho ovlivnit, ovlivňovat:
Dokáže se nadchnout skoro pro cokoli, co mu zkříží cestu.
Uvažovala o lidech, kteří jí kříží cestu a určují její další směr.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
1.
zmařit, mařit něčí úsilí, postup ap.:
Stát nemá křížit cestu soukromníkům.
Jeho cestu ke slávě zkřížil incident při pouliční rvačce, do které se připletl.
2.
vstoupit, vstupovat někomu do života a významně ho ovlivnit, ovlivňovat:
Dokáže se nadchnout skoro pro cokoli, co mu zkříží cestu.
Uvažovala o lidech, kteří jí kříží cestu a určují její další směr.
→ cesta
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)